|
| |
|
|
Použití přenosného XRF spektrometru pro hodnocení kvality vápencové suroviny a odhad zásob na ložisku Mořina - východ (Velká Amerika)
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Knesl, Ilja (oponent)
Předkládaná diplomová práce přináší posouzení potenciálu ložiska Mořina - východ (Velká Amerika), jako surovinové rezervy za ložisko Kozolupy-Čeřinka. Důvodem zpracování této práce je omezená životnost zásob na ložisku Kozolupy-Čeřinka (cca. 11 - 14 let) neumožňující naplnit požadavek zajištění produkce vápenců pro odsiřování kouřových plynů pro ČEZ až do roku 2035. Cílem této práce bylo proto shrnout všechny dosavadní poznatky o ložisku, definovat předpokládané technologické parametry suroviny a posoudit možnost jejího využití pro odsiřování kouřových plynů. Zvláštní pozornost byla věnována studiu rozsahu a příčin dolomitizace vápenců, neboť zvýšený obsah Mg snižuje kvalitu suroviny. V práci je též navrženo několik možných variant těžebního záměru a výpočtu zásob. Na základě mikroskopických pozorování lze na lokalitě Velká Amerika rozlišit dva typy dolomitu: diagenetický a epigenetický. Diagenetický dolomit vznikal při mělkém pohřbení společně s rekrystalizací vápnitého kalu při teplotách do 50 řC. Teploty homogenizace primárních fluidních inkluzí v epigenetickém dolomitu jsou v rozpětí 76 - 92 řC (vzorek A9) a 63 - 88řC (vzorek A25). Skutečná teplota vzniku těchto inkluzí byla patrně jen nepatrně vyšší (max. o cca 15 řC) než změřené teploty homogenizace. Na základě teplot homogenizací fluidních...
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Experimentální výzkum paleozoických vápenců barrandienské oblasti s ohledem na jejich možné využití pro výpal hydraulických vápen a přírodního cementu
Kozlovcev, Petr ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
54 Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřila na experimentální laboratorní výzkum využitelnosti vybraných devonských vápenců z oblasti pražské pánve, konkrétně historického lomu v místě dnešní PP Branické skály, na výpal hydraulických vápen, případně přírodního cementu. V odkryvu lomové stěny, zvoleném na základě literární rešerše jako srovnávací lokalita, byly odebrány 4 representativní vzorky dvorecko-prokopských vápenců, každý o hmotnosti přibližně 10 kg. Vzorky byly nejprve podrobeny detailnímu petrografickému zkoumání s cílem zjištění mineralogického složení, vnitřní stavby a struktury. K tomu posloužilo mikroskopické studium pomocí optického mikroskopu, pozorování pomocí katodové luminiscence a RTG difrakční rozbor nerozpustného zbytku, získaný rozpuštěním přítomných uhličitanů v kyselině chlorovodíkové a octové. Nejvíce zastoupenou složkou, zjištěnou v nerozpustném materiálu, byl illit, dále doprovázený menším množstvím kaolinitu, křemene a Na - živců (albitů). Ve dvou studovaných vzorcích byl navíc zjištěn i chlorit. Využitelnost studovaných vápenců pro výrobu hydraulických pojiv typu hydraulických vápen nebo přírodního cementu byla odvozena jednak na základě přepočtů nově získaných chemických analýz s využitím standardních vápenických a cementářských indexů a modulů, dále pomocí experimentálních...
|
|
|
Lišejníky na diabasech
Lenzová, Veronika ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší děl, která se zabývají lišejníky rostoucími na diabasu. Diabasy jsou vulkanické horniny svrchního proterozoika a spodního paleozoika, v České republice se nacházejí pouze v oblasti Barrandienu a v Nízkém Jeseníku. Z lichenologického hlediska jsou nejvíce prozkoumány lokality v údolí řeky Berounky a v rámci Prahy. Pro své specifické vlastnosti jsou diabasové horniny velmi vhodným substrátem pro lišejníky a po lichenologické stránce se vyznačují vyšší druhovou diverzitou než jiné substráty. Práce obsahuje seznam 213 druhů lišejníků, které byly z území České republiky z diabasů publikovány. Dle literatury se 3 druhy lišejníků na žádném jiném substrátu v Česku nevyskytují.
|
|
|
Železné rudy Krušné hory
Nič, Martin ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čáp, Pavel (oponent)
Krušná Hora u Nového Jáchymova patří v oblasti Barrandienu mezi jednu z nejvýznamnějších lokalit s výskytem ordovických sedimentárních železných rud. Bohaté zásoby železné rudy a jejich snadná dostupnost na této lokalitě byla známa a využívána již před mnoha staletími. Využívání ložiska položilo základ k bohaté historii těžby a železářství v oblasti Křivoklátska. Práce je rozčleněna na dvě tématické části. V geologické části je věnována pozornost tektonické stavbě ložiska, jeho stratigrafii, mineralogii, petrologii, litologii a paleontologickým nálezům. Stručně je popsán i vývoj krušnohorského sedimentačního prostoru. Samostatně je popisována historie geologického průzkumu. Historie využívání ložiska je popisována v druhé části práce, která je členěna dle jednotlivých společností provádějících zde těžbu. Zvláštní pozornost je věnována zvláště společnostem provádějícím těžbu v průběhu 20.století. Samostatně je popsáno ukončení těžby a likvidace dolu. Pozornost je věnována i technickému vybavení dolu a současnému stavu pozůstatků po těžební činnosti.
|
|
|
Experimentální výzkum paleozoických vápenců barrandienské oblasti s ohledem na jejich možné využití pro výpal hydraulických vápen a přírodního cementu
Kozlovcev, Petr
54 Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřila na experimentální laboratorní výzkum využitelnosti vybraných devonských vápenců z oblasti pražské pánve, konkrétně historického lomu v místě dnešní PP Branické skály, na výpal hydraulických vápen, případně přírodního cementu. V odkryvu lomové stěny, zvoleném na základě literární rešerše jako srovnávací lokalita, byly odebrány 4 representativní vzorky dvorecko-prokopských vápenců, každý o hmotnosti přibližně 10 kg. Vzorky byly nejprve podrobeny detailnímu petrografickému zkoumání s cílem zjištění mineralogického složení, vnitřní stavby a struktury. K tomu posloužilo mikroskopické studium pomocí optického mikroskopu, pozorování pomocí katodové luminiscence a RTG difrakční rozbor nerozpustného zbytku, získaný rozpuštěním přítomných uhličitanů v kyselině chlorovodíkové a octové. Nejvíce zastoupenou složkou, zjištěnou v nerozpustném materiálu, byl illit, dále doprovázený menším množstvím kaolinitu, křemene a Na - živců (albitů). Ve dvou studovaných vzorcích byl navíc zjištěn i chlorit. Využitelnost studovaných vápenců pro výrobu hydraulických pojiv typu hydraulických vápen nebo přírodního cementu byla odvozena jednak na základě přepočtů nově získaných chemických analýz s využitím standardních vápenických a cementářských indexů a modulů, dále pomocí experimentálních...
|
|
|
Experimentální výzkum paleozoických vápenců barrandienské oblasti s ohledem na jejich možné využití pro výpal hydraulických vápen a přírodního cementu
Kozlovcev, Petr
54 Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřila na experimentální laboratorní výzkum využitelnosti vybraných devonských vápenců z oblasti pražské pánve, konkrétně historického lomu v místě dnešní PP Branické skály, na výpal hydraulických vápen, případně přírodního cementu. V odkryvu lomové stěny, zvoleném na základě literární rešerše jako srovnávací lokalita, byly odebrány 4 representativní vzorky dvorecko-prokopských vápenců, každý o hmotnosti přibližně 10 kg. Vzorky byly nejprve podrobeny detailnímu petrografickému zkoumání s cílem zjištění mineralogického složení, vnitřní stavby a struktury. K tomu posloužilo mikroskopické studium pomocí optického mikroskopu, pozorování pomocí katodové luminiscence a RTG difrakční rozbor nerozpustného zbytku, získaný rozpuštěním přítomných uhličitanů v kyselině chlorovodíkové a octové. Nejvíce zastoupenou složkou, zjištěnou v nerozpustném materiálu, byl illit, dále doprovázený menším množstvím kaolinitu, křemene a Na - živců (albitů). Ve dvou studovaných vzorcích byl navíc zjištěn i chlorit. Využitelnost studovaných vápenců pro výrobu hydraulických pojiv typu hydraulických vápen nebo přírodního cementu byla odvozena jednak na základě přepočtů nově získaných chemických analýz s využitím standardních vápenických a cementářských indexů a modulů, dále pomocí experimentálních...
|
|
|
Použití přenosného XRF spektrometru pro hodnocení kvality vápencové suroviny a odhad zásob na ložisku Mořina - východ (Velká Amerika)
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Knesl, Ilja (oponent)
Předkládaná diplomová práce přináší posouzení potenciálu ložiska Mořina - východ (Velká Amerika), jako surovinové rezervy za ložisko Kozolupy-Čeřinka. Důvodem zpracování této práce je omezená životnost zásob na ložisku Kozolupy-Čeřinka (cca. 11 - 14 let) neumožňující naplnit požadavek zajištění produkce vápenců pro odsiřování kouřových plynů pro ČEZ až do roku 2035. Cílem této práce bylo proto shrnout všechny dosavadní poznatky o ložisku, definovat předpokládané technologické parametry suroviny a posoudit možnost jejího využití pro odsiřování kouřových plynů. Zvláštní pozornost byla věnována studiu rozsahu a příčin dolomitizace vápenců, neboť zvýšený obsah Mg snižuje kvalitu suroviny. V práci je též navrženo několik možných variant těžebního záměru a výpočtu zásob. Na základě mikroskopických pozorování lze na lokalitě Velká Amerika rozlišit dva typy dolomitu: diagenetický a epigenetický. Diagenetický dolomit vznikal při mělkém pohřbení společně s rekrystalizací vápnitého kalu při teplotách do 50 řC. Teploty homogenizace primárních fluidních inkluzí v epigenetickém dolomitu jsou v rozpětí 76 - 92 řC (vzorek A9) a 63 - 88řC (vzorek A25). Skutečná teplota vzniku těchto inkluzí byla patrně jen nepatrně vyšší (max. o cca 15 řC) než změřené teploty homogenizace. Na základě teplot homogenizací fluidních...
|
|
|
Lišejníky na diabasech
Lenzová, Veronika ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší děl, která se zabývají lišejníky rostoucími na diabasu. Diabasy jsou vulkanické horniny svrchního proterozoika a spodního paleozoika, v České republice se nacházejí pouze v oblasti Barrandienu a v Nízkém Jeseníku. Z lichenologického hlediska jsou nejvíce prozkoumány lokality v údolí řeky Berounky a v rámci Prahy. Pro své specifické vlastnosti jsou diabasové horniny velmi vhodným substrátem pro lišejníky a po lichenologické stránce se vyznačují vyšší druhovou diverzitou než jiné substráty. Práce obsahuje seznam 213 druhů lišejníků, které byly z území České republiky z diabasů publikovány. Dle literatury se 3 druhy lišejníků na žádném jiném substrátu v Česku nevyskytují.
|
host ::
RSS.